Zítra času dost

Po delší době opět zdravím ty neviditelné, kteří sem přišli a plni dychtivosti se začali prokousávat dalším článkem. Téma mě napadlo okamžitě, jelikož mám v tomto ohledu více než dost zkušeností. Tím děsivým démonem, který se skrývá pod jménem prokrastinace, se zabývám již delší dobu a tak jsem si řekla: Když už prokrastinuji, proč si z toho vlastně neudělat odbornost? Prokrastinace souvisí s mým studijním oborem, jsou na ní navázány pojmy jako například time management nebo otázky ohledně produktivity. Možná o tomto tématu napíšu bakalářku, pokud se ovšem dostanu tak daleko, že bych opravdu začala a pokračovala dál než za první stránku.

Typickým případem prokrastinace je můj dnešní den. Pokaždé, když jdu spát, mám hlavě předtuchu dokonalého produktivního dne, který můj život na dlouhou dobu naplní štěstím a blažeností. Když jdu spát, vidím se jako člověka, který ihned po snídani začne pracovat na důležitých věcech do školy. Vidím se jako člověka, který nepromrhá ani minutu svého času tím, že by se věnoval něčemu jinému, než má. Možná si dokonce trochu zacvičím, přeci jen něco bude na rčení: Ve zdravém těle, zdravý duch! Ráno se vzbudím a ani vzdáleně tím člověkem nejsem. Vstávám kolem půl jedenácté. Připravím si snídani a udělám si čaj. No a protože přeci u jídla nebudu pracovat, pustím si zhruba hodinový díl nějakého skvělého seriálu. Jakmile skončí, vidím před sebou tu neskutečnou spoustu času, který mi ještě na dnešní den zbývá a usoudím, že další díl neuškodí, když se přeci jedná o Black Mirror (mimochodem, opravdu doporučuji, dnes jsem zkoukla všech šest dílů, vynikající), který má tak velkou návaznost na můj obor!
Je téměř osm hodin a já mám hotový jeden jediný úkol, který mi zabral cca 20 minut. Zato mám umyté nádobí, zalité kytky, ustlanou postel a knihy v policích setříděné podle příjmení autora. Půl hodiny jsem hladila kočku a šla jsem nakoupit. Zbývá mi ještě nějaký čas, který bych mohla věnovat škole, ale už deset minut co chvilku koukám na koberec s tím, že nutně potřebuje vysát. Ale tak co, zítra je také času dost..